Plést jsem se učila asi jako jedenáctiletá holka... a po pravdě řečeno, moc mi to nešlo. Máma ze mě byla občas nešťastná. Všechny moje kamarádky se základy tohoto umění naučily celkem snadno a rychle, jen u mě to byl pořád problém. Dokonce jsem měla problém rozlišit hladce a obrace. Ale čas a trénink dělá svoje. Nejenže jsem se plést přece jen naučila, dokonce jsem mu přišla rychle na chuť. A čím víc jsem pletla, tím víc mě to bavilo. Postupem času jsem se naučila plést tak, že jsem u toho mohla číst a sledovat televizi. Dovedla jsem se "vyplést" skoro ze všech svých potíží, splínů nebo depresí. Pletla jsem v čekárně u doktora, na zastávce autobusu, v autě (ovšem ne za volantem)... zkrátka všude, kde bylo vhodné zpříjemnit si čas.

    A tak se nejdřív dětem, které rostly a stále něco potřebovaly, později i nám dospělým, rozrůstal šatník. Obcházela jsem novinové stánky a kupovala všechny dostupné časopisy, ve kterých mi padl do oka nějaký vzor, stačil třeba i jeden. V hlavě jsem měla spoustu nápadů, co bych ráda vyrobila... jen jsem nevěděla jak. Nemyslím jak to uplést, ale jak rozkreslit vzor, navíc v přesně takové velikosti, kterou právě potřebuji. To už nebyl problém ani výtvarný, ani pletařský, ale čistě technický. Jsem vděčná manželovi, který můj problém přijal za svůj a hravě ho vyřešil. A tak jsem nejen pletla, ale i vymýšlela a kreslila. Některé z mých modelů jste mohly vidět na stránkách jiného časopisu. Ale jak se moje nápady množily, dokonce se začali "řadit do sérií", vznikl další nápad - s někým se o ně podělit, nejlíp na stránkách vlastního časopisu.

    Bohužel (nebo bohudík) trh je časopisy doslova přesycen a všimnout si tam nějaký další asi není jednoduché (zvlášť když ho trčí jenom růžek... nebo se na pult ani do výlohy nedostane vůbec a při doslovním vyžádání ho prodavačka neskutečně dlouho hledá a zákazníka ubezpečuje, že to stejně nebude nic pro něj). Časopis někde byl... jinde zase ani v celém městě a jeho širokém okolí, v tom případě by asi nepomohla ani (finančně dost náročná) reklama. Z ohlasů čtenářek vím, že si časopis svůj okruh příznivců našel, vzory se líbí. Proto jsem se rozhodla pro jinou cestu a nabízím své nápady touto cestou. I když každý nemá doma internet, v poslední době je k němu, myslím, dobrý přístup - na školách, v knihovnách, internetových kavárnách atp.

    Na první pohled by se mohlo zdát, že chci za "kus papíru" (vzor) trochu moc, zvlášť když v časopisu jich bylo kolem čtyřiceti za nižší cenu. V tom případe se cena rozpočítala do několika tisíc kusů, což v tomhle případě tak není. Za každým vzorem, byť může vypadat nenáročně, jsou hodiny přemýšlení, kreslení, hledání v knihách, počítání... a v poslední fázi i pletení.

    Protože v poslední době je čím dál tím víc vytížených žen, které po celodenní práci v zaměstnání a domácnosti relaxují jinak než s jehlicemi v ruce, rozhodla jsem se vyjít vstříc i jim a model na objednávku (ručně) uplést.. (podle zájmu dokonce do budoucna uvažujeme o strojovém, poněkud levnějším, pletení). Pro náročné zákazníky jsme schopni a ochotni na přání vytvořit vzor pouze pro ně.

Poslední aktualizace byla provedena dne 8.6.2008